Vratislavice

V únoru 2026 jsem dodělal Peklíčko a pustil se do sprintovky ve Vratislavicích. Byl jsem moc rád, že mám práci na zimu. Scrolloval jsem na streetview, předkreslil co šlo, abych pak stejně dost věcí opravil a normálně mapoval na místě. Asi třetina byla sídliště, zbytek krásný lesopark, otevřený pumptrek a kus regulérního lesa, ale prudkého svahu, a s traily. Les do sprintového klíče není zadarmo. Celkově krásný, parádní sprintový prostor. Máš tam klasický multilevel, řekl mi Krtek, když jsem jako sprintový analfabet dolezl k Desítkám a přemýšlel, jak správně vytečkovat spodní průchody mezi trojúhelníkovými zuby. Řešil jsem i všechny ty další sprintové blbosti, hromady dřeva, skákací hrad s dětským tunelem, jezírko s kačenkama, bronzového koně, dřevěné fotopanorama, obří kaluže na pumptreku, shluky laviček a workoutových konstrukcí, placaté studny, několik druhů popelnicových stání atd. atd., až z toho nakonec vylezla sprintová mapa. V zápalu boje se všemi těmito sprintovými zkouškami jsem přehlédl např. průchod v IGI, v jedné ze dvou klíčových budov uprostřed mapy – protože tam zrovna byly děti a styděl jsem se k nim vlézt, abych nevypadal nějak divně. S pomocí stavitele Uryho se tento detail i další detaily zavčasu podařilo na závod vyladit, téměř k absolutní sprintové dokonalosti. A jistě lze dál pokračovat, neboť i stavební práce kolem skákacího hradu pokračují. Sprint je specifická disciplína a sprintové prostředí se neustále dynamicky mění. Na pumptreku bylo krásně, a i svačiny na lavičkách jsem si tam dával celkem v klidu. Hezký. Během mapování a ladění na OŽ jsem v Desítkách viděl dvě výstavy. Uspořádali jsme tam oblastní žebříček, odpolední part dvojzávodu. Při vylaďování tisku na tiskový etalon se mi rozbřesklo a napadlo mě udělat obří louky 75% žlutou, takže ve finále mapa vypadala myslím velmi obstojně. Nikdo ze sprinterů si na ni pokud vím nestěžoval a dílčí mouchy mi Ury naposílal až v pondělí po závodech. Mapu dáme k dispozici na venku app.